INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Knihu o ríšskom maršalovi Erwinovi Rommelovi napísal britsky dôstojník Desmond Young ešte na začiatku päťdesiatych rokov minulého storočia. Desmond Young bojoval v Afrike proti rommelovmu Afrika Korpsu a padol tam do zajatia, počas ktorého na krátku chvíľku stál zoči-voči tejto legendárnej postave. Ako vojak a dôstojník sa zaujímal o konanie a myslenie tohto nemeckého veliteľa na bojovom poli, no nakoniec si položil otázku, aký vlastne bol Rommel ako človek. Precestoval mnoho kilometrov a rozprával sa s desiatkami ľudí, ktorí Rommela poznali, počínajúc jeho manželkou, synom a končiac Rommelovými priateľmi a spolubojovníkmi. Rovnako preštudoval tisíce dokumentov a Rommelovú súkromnú korešpondenciu, ktorá mu bola poskytnutá.
Na základe jeho mravčej práce vzniklo dielo podrobne mapujúce život, vlastnosti a činy Erwina Rommela. Na pozadí bitiek v severnej Afrike, ktoré autor spomína len okrajovo, sa čitateľovi odkrýva fascinujúci príbeh človeka snažiaceho sa byť dobrým človekom a zároveň skvelým vojakom. Young spracoval tento životopis od Rommelovho narodenia a detstva, no samozrejme naviac sa venuje jeho kariére vojaka, ktorá sa začala ešte pred prvou svetovou vojnou. Okrem osobného života je v knihe opísaný aj jeho vzťah k Nemecku, nacistom, ako i Hitlerovi, pričom sa autor podrobne venuje Rommelovmu taktickému mysleniu, ako i aktom neposlušnosti, kedy odmietol splniť Hitlerom parafované rozkazy, ktoré boli v rozpore s jeho svedomím. Rovnako podrobne sa venuje Rommelovej účasti na pokuse o atentát na Hitlera, ktorá ho v podstate neprávom stala život.
V knihe autor sčasti vyvracia aj všeobecne uznávanú fámu, že za nesprávnymi strategickými rozhodnutiami bol výlučne Hitler. Podľa spomienok Rommelových kolegov, ako i podľa ďalších písomných dôkazov, je jasné, že počas Rommelovej africkej anabázy, ako i neskôr počas jeho pôsobenia na atlantickom vale, boli za mnohými neúspechmi Afrika Korpsu a Wehrmachtu aj intrigy, závisť a otvorené nepriateľstvo vo vnútri samotnej nemeckej armády.
Jedinú nezrovnalosť, na ktorú som v knihe natrafil a ktorá zamrzí, je Youngovo tvrdenie, že Wehrmacht bojoval všade, až na niektoré výnimky, čestne a nezúčastňoval sa nacistických zločinov. Tento nedostatok ospravedlňuje len fakt, že v dobe vzniku tejto knihy o tom bola presvedčená drvivá väčšina západného sveta. Dnes je samozrejme jasné, že aj Wehrmacht napomáhal SS a nacistom v páchaní vojnových zverstiev, hlavne na východnom fronte, vynímajúc severnú Afriku, kde nebojovali jednotky SS, a na týchto územiach nebolo Židov, ktorých nacisti tak nenávideli.
Aj napriek veku si táto kniha s podtitulom „Rommel byl Afrika Korps, Afrika Korps byl Rommel“ zaslúži pozornosť, a to hlavne z dôvodu, že ukazuje človeka, ktorý bojoval na nesprávnej strane, no i napriek tomu ostal človekom...
Fotografia: Wikimedia Commons
Výborna kniha o poľnom maršálovi Erwinovi Rommelovi, ktorý bol slávnym a smelým taktikom, a rešpektoval ho aj nepriateľ.
Vydáno: 2008
Vydavatel: Naše Vojsko
ISBN: 9788020609618
Počet strán: 248 strán
Väzba: brožovaná väzba
Rozmer: 145×205 mm
Hmotnosť: 300 g
Jazyk: český jazyk
Preklad: Jiří Mayer
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.